Školní stravování je organizovaná služba, která je dotovaná státem, kde jsou stanovena přesná pravidla.

Školní stravování se řídí v těmito zákony a vyhláškami:

a/ Školský zákon 561/2004 Sb.

b/ Vyhláška 107/2005 o školním stravování

c/ Vyhláška 137/2004 o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných

Obecné informace o školním stravování najdeme ve školském zákoně 561/2004, ale hlavně ve vyhlášce 107/2005 o školním stravování. Stát garantuje vyhláškou cenu oběda a také skladbu obědů (spotřební koš).

Z čeho se skládá cena oběda ve školním stravování?

1. Potraviny  = cena surovin - rodiče hradí pouze náklady na potraviny.

2. Mzdová režie = platy pracovníků školního stravování - je hrazena státem.

3. Věcná režie = náklady na energie, topení, vybavení kuchyní, atd. -  je hrazena zřizovatelem.

Dalším předpisem, který řídí provoz školní jídelny, je vyhláška 137/2004, která obsahuje hygienická pravidla, kterými se školní jídelny musí řídit. Bývají tak přísná, že prakticky omezují přípravu určitých jídel, nebo je úplně vylučují (jídla ze syrového masa a syrových vajec). Dále například musí být zvlášť lednice (mrazáky) na maso, zvlášť na vejce, zvlášť na zeleninu. Nástroje (např. nože) na maso musí být označeny a uloženy jinde než nástroje na zeleninu atd. Jídlo musí být od uvaření do 4 hodin vydáno nebo zlikvidováno a po celou dobu udržováno o teplotě mezi 68 – 72 ° C. I při přepravě nesmí teplota uvařeného jídla klesnout pod 60 ° C.

Spotřební koš je vlastně zjednodušení doporučených denních dávek potravin do deseti sledovaných komodit

Maso, Ryby, Mléko, Mléčné výrobky, Tuky, Cukry, Zelenina, Ovoce, Brambory, Luštěniny. 

Ve spotřebním koši jsou cukry a tuky určeny maximálně (lze snížit), u ostatních je tolerance ± 25 %.

Množství luštěnin, ovoce a zeleniny lze navýšit i více nad horní hranici tolerance. 

Poměr spotřeby rostlinných a živočišných tuků činí přibližně 1 : 1 s důrazem na zvyšování podílu tuků rostlinného původu.

Podle množství komodit ve spotřebním koši se dá určit i pestrost jídelního lístku na jeden měsíc, tedy cca 22 stravných dnů

kuřecí maso 4x

ryby 2x

vepřové maso 4x

hovězí a jiné maso 5x

zeleninové bezmasé jídlo 2x

luštěniny 2x,

sladký pokrm max. 2x

vnitřnosti 1x

Přílohy k hlavním jídlům:

brambory 8x/ z toho bramborová kaše max. 2x/

těstoviny 4x

rýže 2x

houskový/vícezrnný knedlík max. 2x

bramborový knedlík 1x

luštěniny 2x

Polévky se mají preferovat zeleninové (alespoň 3x luštěninová), mléčné a další (alespoň 1x rybí, 1x drožďová) a vývary umírněně.

Spotřební koš se sleduje měsíčně. Náklady na potraviny také, ale zde stačí roční nulová bilance.

Vyhláška o školním stravování určuje velikost porce podle věku

1. dítě 3-6 let – ½ porce dospělého strávníka

2. dítě 7-10 let – 0,7 porce dospělého strávníka

3. dítě 11-14 let - 0,8 porce dospělého strávníka

4. dítě 15-18 let - 0,9 porce dospělého strávníka.

V praxi je norma pro dospělého strávníka 100 g masa (váha v syrovém stavu) a cca 200 g přílohy (uvařeném stavu, dle druhu přílohy).

Zařazení do věkové kategorie se provádí od 1. 9. školního roku, v němž žák dosáhne daného věku, tzn., pokud se žák narodí např. v červenci, tak vyšší cenu platí již od předešlého září a dostává tak i větší porci.