Jde o preventivní program pro budoucí prvňáčky naší školy, který nabízí školní speciální pedagog ve spolupráci s učitelkami ZŠ.

V těchto skupinkách hravou formou rozvíjíme schopnosti a dovednosti dětí důležité pro zvládnutí nároků 1. třídy. Důraz klademe zejména na rozvoj grafomotoriky, sluchového a zrakového vnímání, prostorové orientace a početních představ.

Děti si vyzkouší systematickou práci, která je podobná tomu, co je čeká po vstupu do první třídy základní školy. Zkusí se hlásit, spolupracovat ve skupině, neskákat ostatním do řeči, snaží se odpovídat tehdy, když jej pedagog vyvolá a snaží se reagovat na pokyny učitele nebo rodiče.

Nedocenitelným přínosem programu je spolupráce dítěte s rodičem.

S dítětem je vždy přítomen jeden z rodičů, který je seznámen s cílem a významem prováděné činnosti. Rodič získává praktický návod, jak s dítětem pracovat a pomoci mu rozvíjet dovednosti, které mu napomohou ke zvládnutí školní docházky. Rodič také vidí, jak dlouho je dítě schopno se soustředit na určitou věc, jak se projevuje v kolektivu, jak pracuje dle pokynů. Má také možnost vidět jej v kontextu spolupráce s vrstevníky.

Stimulační skupiny pro předškoláky mají jednoznačně pozitivní vliv na rozvoj předškoláků, ať už v oblastech, na které se program primárně zaměřuje, tak i v oblastech tzv. soft skills (měkké dovednosti): učí se poznávat sami sebe, své silné stránky, pracovat se svými emocemi, učí se komunikovat s různými lidmi, mají zodpovědnost a posilují smysl pro povinnost, budují si zdravé sebevědomí a to vše v bezpečném prostoru. Na prvním místě je vždy dětská radost, samostatnost a pozitivní pocit vlastní hodnoty.

Pedagog i rodič přistupuje k dítěti tak, aby každé mohlo dosáhnout úspěchu. Nehodnotíme, rozvíjíme talent, zvyšujeme sebedůvěru, pomáháme překonávat překážky a posouvat limity. Snažíme se být profesionály, kteří pomáhají dětem vidět jejich vlastní cestu k úspěchu.

Za tým ŠPP: Mgr. Andrea Filipiová, školní speciální pedagog

V rámci primární prevence a výuky výchovy k občanství využily osmé ročníky nabídky programu Policie ČR – Tvoje cesta načisto.

Program je veden formou interaktivní přednášky založené na promítání skutečného příběhu, proloženého soutěžní hrou a doplněné odborným výkladem policisty k vybraným pojmům trestněprávní odpovědnosti.

Cílem programu je zajímavou formou vysvětlit pojmy trestního a přestupkového práva, které se vztahují k užívání návykových látek. U dospívajících by měl posílit právní vědomí a prohloubit diskuzi  o závislosti a zvýšit u nich motivaci ke zdravému životnímu stylu a společenské odpovědnosti.

Program proběhl ve dnech 10.2.2022 a 15.2.2022 ve všech osmých ročnících a měl velmi dobrou odezvu u žáků.

Tady jsou některé z reakcí:

„Dne 10.2. jsme byli součástí besedy  s policií na téma návykové látky. Tato akce se mi velmi  líbila a zaujala mě. Jmenovala se Tvoje cesta načisto. Byl nám pouštěn film, úžasně natočený a v průběhu filmu nám byly kladeny otázky, jako třeba: Co znamená podmíněný trest? Také jsme si vybrali roli v týmu. Já byla třeba kriminalista, což celé akci nabralo ještě úžasnější dojem. Moc se mi to líbilo a hodně jsem se toho dozvěděla.“                                                                                                        V.D.

„Program byl skvělý! Měla to moc pěkně připravené (paní policistka). Bavilo mě to. A ty brýle byly úžasné! Jen mě trochu štvalo, že nebyl moc dobře slyšet zvuk u filmu, ale to byla chyba projektoru. Jsem moc ráda, že jsem se zúčastnila toho programu.“                                                                 M.Z.

„Nevěděla jsem, co od toho mám očekávat, ale nakonec mě to mile překvapilo. Líbilo se mi rozdělení rolí a celková práce ve skupinách. Moc jsem si to užila a asi tomu nemám, co vytknout. „     M.H.

„Moc se mi líbilo, jak to bylo pojato způsobem hry. Taky se mi líbily otázky na různé členy týmů. Film byl taky moc zábavný a poučný. Zkoušel jsem jej najít na internetu, ale nenašel :(„                  Š.M.

Ráda bych poděkovala paní Lence Koryťákové z Policie ČR za spolupráci a zrealizování programu.

Za ŠPP Lenka Herčíková

Programy vedl pan Kotouček z Elimu Letovice a proběhly v různých třídách v měsíci listopadu, prosinci 2021 a lednu 2022 formou besed:

6. A, 6. B, 5. A, 5. B – Jak se chránit na internetu

7. A a 8. C  – Bolest – nemoc zvaná šikana

7. B a 8. B – Bolest – nemoc zvaná šikana

 8. A – Bolest – nemoc zvaná šikana

4. B, 3. A a 3. B – Jak se chránit na internetu – plavba lodí

 

Program „Jak se chránit na internetu“ má dvě varianty.

Pro starší, kdy se lektor baví s dětmi o tom, že internet je veřejný prostor a přirovnává ho k cizímu velkému městu, ve kterém se ocitneme. Rozebírá s dětmi, jaká jim hrozí nebezpečí a která z nich jsou použitelná i na sociálních sítích.

Dále si povídají o sociálních sítích – jaké znají, jaké používají, k čemu souží, jak jsou zabezpečeny, …

Upozorňuje na šest typů lidí, na které můžeme narazit na internetu a hrozí nám od nich nebezpečí. (Agresoři, naivky, úchylové, lovci,…)

Na konci programu připomíná pravidla, kterými bychom se měli řídit při komunikaci na internetu. Ignoruj! Blokuj! Řekni to někomu! Uschovej! Podpoř oběť!

 

V programu pro mladší děti pracují  ve skupinách s pracovními listy a vytváří si svůj profil podobně jako na sociálních sítích. Poté jsou děti upozorněny na to, co o sobě všechno prozradily a že je to mnohdy ohrožující pro ně samotné. Děti jsou velmi vtaženy do programu, kdy spolu podnikají cestu po moři a na závěr vkládají na loď rady, které si odnášejí z programu a měly by je použít při komunikaci s neznámými lidmi.

Při obou programech děti živě diskutují a sdílejí vlastní zkušenosti. Mnohé z nich jsou poučeny z domova, ale pro někoho je to první zamyšlení nad nebezpečným kyberprostorem. V přestávkách následuje živá debata a sdílení zkušeností s komunikací na sociálních sítích v konkrétních případech.

 

Program „Bolest – nemoc zvaná šikana“

je určen dětem na druhém stupni a zaměřuje se na prevenci násilí a šikany.

Šikanu a násilí představuje v besedě jako vir a ten, kdo je jím napaden a je nemocný, by se měl léčit. Do společnosti by měl být vpuštěn až po uzdravení, aby nenakazil ostatní.

Lektor diskutuje s dětmi, co všechno je může bolet, a ujasňují si pojmy: pomluva, ponižování, vydírání, ….

Dále se baví o tom, kdo může ubližovat a komu. Dospívají ke zjištění, že se to může týkat každého. Je to jen na našem ROZHODNUTÍ.

Pracují se znaky šikany a hranicí mezi šikanou a škádlením. Používá úryvky z filmové tvorby na navození atmosféry.

Přichází i s myšlenkou, že můžeme být my sami původci šikany, kterou jsme zpočátku brali jako legraci. Například někoho zesměšňujeme na internetu nebo používáme dislajky.

Důležité je si svoje počínání uvědomit, umět se omluvit a postavit se na stranu proti šikaně.

 

Zde jsou reakce některých žáků:

„Líbilo se mi, jak to měl pán nachystané. Bylo to zajímavé. Není nic, co by se mi nelíbilo. Člověk může druhým ublížit třeba pomlouváním, lhaním. Když jsem svědkem šikany, tak zajdu pro učitele nebo to někomu řeknu.“                                                                                                                                           K. H.

„Líbilo se mi zpracování. Člověk může ublížit psychicky i fyzicky. Jestliže budeme přítomni násilí, můžeme zavolat učitele a omluvit se.“                                                                                                      L. S.

„Beseda pro mě byla přínosná. Líbilo se mi na ní to video. Člověk může ublížit ponižováním, mlácením, urážením a pomlouváním. V případě, že vidím někoho ubližovat někomu jinému, tak to můžeme říct dospělému nebo se slabšího zastat. Kdybych někomu nechtěně ublížil, tak bych se mu omluvil.“                                                                                                                                                           M. B.

„Beseda byla přínosná. Pán mi objasnil některé věci. Líbilo se mi, že ta hodina nebyla nudná a zároveň byla přínosná. Nelíbilo se mi, že skoro nikdo neodpovídal, i když odpověď určitě znali. Když jsme svědkem nevhodného chování, tak bychom se měli postavit na jeho stranu.“                                   H. D.

 

Ráda bych poděkovala Pavlu Kotoučkovi za pěkně připravené programy pro naše žáky a za vstřícnou spolupráci.

Přestože tato doba není různým akcím nakloněna, problémy tu zůstávají a je třeba o nich vědět a umět na ně reagovat. Společně se o to ve škole všichni snažíme.

                                                                          Za tým ŠPP Lenka Herčíková – školní metodik prevence

V letošním roce se podařilo v říjnových termínech uskutečnit naplánované adaptační a stmelovací programy pro šesté ročníky. ŠPP připravilo program pro 6.A, 6.B i 7. A, která se loni díky uzavření škol již na pobyt nedostala.

Cílem programů je nastavení tvůrčí spolupráce, vzájemného respektu, úcty a také pravidel nezbytných pro školní práci. Důležité je posílit vztahy ve třídě, více se poznat a nalézt svoje místo ve skupině, podpořit funkční komunikaci, jako jeden ze základních předpokladů účinné spolupráce.

Během pobytu žáci zjistili, že mají na čem stavět – objevili společné zájmy, záliby, hodnoty. Pokud se objevují odlišnosti, žáci se je učí posuzovat, komunikovat, respektovat. Při mnohých činnostech se ukázalo, že jsou děti velmi kreativní (výroba triček, focení, vzájemná spolupráce, kreslení mandal, ...) a každý si pojmenoval, co jej nejvíce oslovilo a proč.

Třídní učitelé a asistenti pedagoga  mohli pozorovat děti v situacích mimo školu a mohou společně s nimi v práci pokračovat  v hodinách Osobnostního rozvoje.

Děkujeme všem za aktivní přístup a kolegům za vstřícnou spolupráci.

Pro sedmé ročníky jsme ještě využili programu Etických dílen, který záměrně navazoval v dalším týdnu na adaptační pobyt.

Díky němu žáci podnikli ve čtyřech hodinách expedici na Tajemný ostrov. Zažili pestrou škálu her a aktivit zaměřených na komunikaci, spolupráci a kreativitu. 

Zde jsou různé reakce některých sedmáků:

„Dne 5.10. jsme měli ve škole od rána čtyřhodinový zábavný program. Mně se líbilo asi všechno. Jako první jsme se seřazovali podle délky vlasů. Pro nás holky to bylo docela lehké, ale kluci si vlasy měřili asi deset minut. Pak jsme hráli hru na rychlost, kde jsme náš čas pak ještě stihli vylepšit asi o pět sekund. Potom jsme pracovali spíše ve skupinách a ne vždycky to dobře vyšlo. Ale nejlepší byla aktivita asi na konec, kde jsme skládali židle. Ale nejvíc bylo, že Jonáš rozkazoval, i když měl zavřenou pusu. Celý program byl na jedno určité téma, a to, že jsme průzkumníci na ostrově. Program mě moc bavil. Určitě to byla zábava a taky jsem si zkusila něco nového.“

"It was very relaxing. We got to have a chance to use our teamwork. I liked many of the games we played on Tuesday. I enjoyed the game in which we had to stack chairs. We also didn´t have to work 4 hours of the school day. I also liked the time when we got to draw a picture because I like being creative. We also got to go outside for a while."

„Vůbec mě to nebavilo. Jediný, co mě bavilo, byly židle. Radši bych psal v každé hodině test. Byla to blbost.“

za tým ŠPP Lenka Herčíková a Iva Müllerová

Zaběhnutou praxí v naší škole je patronát deváťáků nad prvňáčky. Dlouhá léta spočíval pouze v doprovázení prvňáčků během prvního měsíce do tříd ve třetím patře.

Loni jsme z deváťáků udělali průvodce prvňáčka po celý školní rok a obě strany byly moc spokojené.

Deváťák se, jako nejstarší žák na škole, orientuje bravurně ve školním prostředí, dokáže prvňáčkům pomoci, poradí a snaží se být vzorem ve všech oblastech. Je jeho parťákem i starším kamarádem.

Patroni se s prvňáčky setkávali zejména v hodinách OV a VV, kde se rozvíjí spolupráce, komunikace i ostatní složky osobností a sociální výchovy.

SPOLEČNÉ AKTIVITY

• Přivítání prvňáka na začátku školního roku při slavnostním zahájení a seznámení s Patrony.
• Doprovázení prvňáků během prvního měsíce ze šaten do třídy, pomoc s věcmi a nachystáním na hodinu.
• Společné fotografování a následné zpracovávání materiálů pro bližší poznávání.
• Pomoc Patronů při výrobě pomůcek do výuky pro 1.třídu.
• Vycházka do parku s překvapením.
• Chodí Mikuláš.
• Společná keramická dílna.
• Zdramatizovaná pohádka o přátelství.
• Přání do dalšího roku.
• Rozloučení s Patrony při slavnostním předávání vysvědčení.

Reakce rodiče na Patronát deváťáků

Vážená paní třídní učitelko deváťáků,

chci Vám velmi poděkovat za akci Deváťáci – Patroni prvňáčků. Nevím, jak v jiných případech, ale naše patronka Monika Nováková se stala pro naši Petru více, než jen starostlivou opatrovnicí, která se stará o to, aby v prvních dnech nezabloudila. Monika se s Petrou po čase skamarádila tak, že jí věnovala i svůj volný čas, brala ji na kolo, koloběžku či jen tak na malou procházku, báječně se pobavily  a za to jsem moc ráda.

Předejte Monice, prosím, malou pozornost od nás, a popřejte všem deváťákům šťastné roky na středních školách.

V Rájci- Jestřebí 27.6.2018 maminka od Petry jména jsme pozměnili)

Dlouhá léta je na naší škole realizován Peer program v šestých ročnících. Jeho cílem je propagace zdravého životního stylu, seznámení se škodlivostí návykových látek. Snaží se žáky naučit různé způsoby odmítání a získat dovednosti v oblasti mezilidských vztahů. Učí žáky rozpoznat znaky šikany a naučit se jí bránit, upozorňuje na rozdíly mezi skutečným a virtuálním světem.

Peery jsou starší kamarádi z devátých ročníků, které vybere vyučující a mohou být svým chováním vzorem pro ostatní. Pomáhají při týmové práci.

Program je realizován v druhém pololetí ve čtyřech dvouhodinových blocích.

Tým Školního poradenského pracoviště ve spolupráci s třídními učiteli a asistenty pedagoga rozvíjí schopnosti, dovednosti a postoje žáků naší školy v Osobnostní a sociální výchově (OSV).

Jsem žák nebo žákyně XX. třídy, do školy chodím včas, zdravím všechny dospělé v budově školy, pozdravím se i se svými spolužáky a oslovuji je jménem. Nezapomínám poprosit a poděkovat, jsem kamarád a rád pomáhám, mluvím slušně a chovám se ohleduplně. Znám půlmetrový hlas a učím se ho používat. Pravidlo “když jeden mluví, ostatní poslouchají” je pro mě zatím hodně náročné, bude potřeba jej často trénovat a posilovat, ale vím, že je neméně důležité jako ostatní pravidla naší třídy a já je chci dodržovat, protože pak nám všem bude fajn, budeme spokojení, usměvaví a v bezpečí.
 ... tohle a mnohem více jsou hodnoty, které odráží hodiny OSV na naší škole. Hodnoty, které žáky provází celý život a jejichž osvojení do značné míry rozhodne o tom, zda naši žáci jednou uspějí v profesi i osobním životě.

OSV je důležitou součástí Školního vzdělávacího programu. Dlouhodobé cíle OSV na naší škole se zaměřují na výstupy v oblasti sebepoznání a sebepojetí, seberegulaci a sebeorganizaci, mezilidské vztahy a komunikaci.